Zdravím, smrtelníci, nemrtví i Jiní!
Už jsem se bála, že zase nic nenapíšu, ale nakonec jsem přece jenom něco sesmolila. Takže příjemné čtení, nezapomeňte dát vědět, jak se vám povídla líbila, dodržovat pitný režim a poslouchat podcasty, protože podcasty jsou boží!
Vaše Dark Lord
P.S.: Pokud chcete znát souvislosti nebo máte zmatek v postavách, mrkněte do rubriky Starožitnosti...!
"Je mi líto, ale pokud nemáte čím zaplatit, nemůžu vám nic prodat," řekla Sára a rukama pevně sevřela desku stolu. Nedívala se zákazníkovi do očí. Především proto, že byl příliš vysoký, ale také proto, že ji tak trochu zneklidňoval. Nebyla si jistá proč, nepatřil k nejdivnějším zákazníkům, které tu měli. Tvrdil o sobě, že je lékař, ale vystrojený byl jako na pohřeb, a i když nevypadal staře, svým chováním roztržitého starého pána alespoň připomínal. Sára měla podezření, že to jenom předstírá.
"Kam jsem to jenom... " mumlal a přehraboval se v kapsách. Sára si byla jistá, že v nich nic nemá. "Přece jsem to nenechal doma!"
"Jak se zdá, tak ano," povzdechla si. "Co kdybych vám to schovala? Můžete si to vyzvednout, až budete mít čím zaplatit. Určitě vám musí být jasné, že vám to nemůžu jen tak dát."
Zatvářil se zklamaně, ale nezdálo se, že by měl lepší nápad. Už se obracel ke dveřím, když Sára vyhrkla: "Počkejte!"
"Ano?"
"Mohli bychom si o to zahrát," navrhla opatrně. Nebyla si jistá, odkud ta myšlenka přišla. Nejspíš poslední dobou sledovala příliš mnoho filmů. Zákazník se otočil zpátky. Jeho výraz byl nečitelný.
"Jste si tím jistá?"
"Jo. Pokud vyhrajete, můžete si to odnést. Pokud vyhraju já, musíte zaplatit a ještě mi budete dlužit laskavost."
Věděla, že riskuje to, že ho přinejmenším urazí, ale pokusila se stanovit pravidla tak, aby jí to nezpůsobilo žádné potíže. Mohlo by to vyjít.
"Na hraní jsem už příliš starý," prohlásil. Usmíval se u toho. Pokud to měl být úsměv.
"Kdybyste byl příliš starý na hraní, nenakupoval byste Na Rozcestí," zasmála se hlasitě Ignácie, která se právě vynořila ze zadního pokoje. "Navíc se mnou jste už hrál. Bojíte se snad mojí asistentky?"
"Podceňujete mě, slečno Čejková?"
"Ani bych neřekla. Opravdu se mi zdá, že máte tady ze Sáry strach. Pokud mi chcete dokázat, že to tak není, měl byste zareagovat na její nabídku, zdá se mi celkem velkorysá."
Muž chvíli těkal očima z Ignácie na Sáru a zpátky, jako by se rozmýšlel. Nakonec pokrčil rameny.
"Proč ne?" řekl. "Ale pokud vyhraju, budete dlužit laskavost vy mně, ať je to spravedlivé."
"Fajn," přikývla Sára. Tomuhle se chtěla vyhnout, ale zřejmě bude taky muset udělat nějaký ústupek. "Jakou laskavost?"
"To si ještě rozmyslím. Předpokládám, že vy uděláte to samé v případě, že vyhrajete?"
"Jo, tak nějak."
"Takže...co to bude? Šachy? Něco jiného?"
Sára se usmála a v duchu doufala, že je její úsměv aspoň trochu zneklidňující.
"Hrál jste někdy Ligretto?"
Poznámka autorky pro ty, kdo nevědí, co je to Ligretto: Jde o stolní hru principem podobnou karetní hře Autobus, ve které nejde ani tak o přemýšlení jako o postřeh a rychlost. Pokud si chcete přečíst pravidla, tak tady: https://www.zatrolene-hry.cz/spolecenska-hra/ligretto-301/
Žádné komentáře:
Okomentovat