Zdravím, smrtelníci, nemrtví i Jiní!
Nachlazení jsme zdárně překonali a já zase sbírám nápady na povídky. Kdyby bylo něco, co si chcete přečíst, tak pište!
Vaše Lordie
Aldara se nedokázala soustředit. Na těch pár papírů, které ležely před ní na stole, si měla udělat poznámky o ohnivém kouzle. To si měla přes volné dny zkoušet, což dělala. Nebo se o to alespoň pokoušela. Sigilia, která jim byla předvedena jako příklady při výuce, jí vůbec nedávala smysl - jenom směska divných tvarů a znaků, ze kterých měl při seslání kouzla vzniknout plamen. A pak jim bylo řečeno, že se ve volném čase mají věnovat cvičení a pokusit se přijít se svým vlastním sigiliem, které by jim sesílání kouzla usnadnilo. A Aldara teď jen seděla a snažila se soustředit na těch pár nešikovných náčrtků, které si udělala při přednášce. Ani jeden z nich jí pořádně nedával smysl.
Asi po půl hodině usilovné snahy a několika počmáraných a přeškrtaných papírech začala pohledem bloumat po místnosti. Její část pokoje byla pečlivě uklizená, většina věcí uložená tak, že se skoro zdálo, jako by tu nikdo nebydlel. To výrazně kontrastovalo s Gerdinou polovinou pokoje, pokrytou jejími svršky, různými pestrobarevnými šátky, lisovanými listy a malými figurkami. V rohu nad Gerdinou postelí si pletl svou síť pavouk. Aldara ji na to už párkrát upozorňovala, ale zdálo se, že to trollce nevadí. “Dodává to celému pokoji charakter,” prohlašovala. “A pavouci navíc nosí štěstí.” Aldara neměla pocit, že by pavouci v pokoji způsobovali, že bude jeho obyvatel mít víc štěstí, ale usoudila, že nemá smysl se o něčem takovém dohadovat. Zřejmě šlo jenom o nějakou pověru.
Teď ale pavouk zaujal její pozornost. Pomalu šplhal a táhl za sebou vlákno, které pečlivě napojoval na ta už hotová. Na první pohled to působilo trochu nahodile, ale Aldara věděla, že ten drobný tvor má svůj systém. Pavučina, která vznikne, bude nádherně pravidelná a spletitá. Stejně jako kouzla, která je učili, napadlo ji. Místo, aby se ale vrátila ke studiu, se začala ještě víc soustředit na pavoukovy pohyby. Jako by se snažila rozluštit nějaké tajemství, které splétal do své sítě.
Jednotlivá vlákna, vzájemně propojená dalšími vlákny… Aldaru něco napadlo. Vybrala si nový, čistý list papíru a k jedné straně si začala vypisovat jednotlivé součásti kouzla. Pak si do středu načrtla základnu - několik čar přes sebe, které vytvořily jednoduchou hvězdici. Chvíli sledovala, jak se pavouk pohybuje po své pavučině, a pokoušela se určit nejlepší místo, odkud začít. Nakonec si zvolila místo ve spodní části své pavučiny a z něho pokračovala ve směru hodinových ručiček. Do každého volného prostoru zapsala jeden ze symbolů, které měly být součástí kouzla, tak, jak na sebe podle jejích zápisků měly navazovat. Na závěr každý symbol uzavřela jednoduchým obloučkem. Její pavučina byla hotová. Teď přišla chvíli ji vyzkoušet.
Pár minut si dokončené sigilium prohlížela, aby měla jistotu, že všemu rozumí. Každý ze symbolů si připodobnila k jeho významu - ohnivá jiskra, která kouzlo zažehne, palivo, které ho udrží delší dobu, chlad, aby se o něj ona sama nepopálila, pohyb… Aspoň, že symboly pro oheň a vzduch si pamatovala. Jakmile si byla jistá, že symboly nezapomene, zvedla hlavu a natáhla před sebe ruku. Jednotlivé součásti kouzla, pak pečlivě zarecitovaná magická formule… nic se nestalo. Jenom na dlani ucítila teplo, které rychle zmizelo. Aldara vydechla, ani si neuvědomovala, že po vyslovení magické formule zadržela dech. Tohle nebylo tak dramatické, jak čekala, ale byl to začátek. Něco se dělo a pokud to nevzdá, mohlo by se toho dít i víc. S nově získaným elánem se rozhodla, že než si dá přestávku, ještě to aspoň jednou nebo dvakrát zkusí.
Žádné komentáře:
Okomentovat