Jít se psem

Zdravím, smrtelníci, nemrtví i Jiní!

Dobrá zpráva, přežila jsem středověk! Přesněji řečeno, zkoušku ze středověku. Teď už to snad všechno půjde trochu líp. Pořád ale nestíhám psát, takže tu pro vás mám aspoň další wordvemberovou povídku. Příjemné čtení!

Vaše Dark Lord

"Nemůžu uvěřit tomu, že jsi mě k tomu přesvědčil," povzdechl si Terry a málem zakopl. Naštěstí byl Lee těsně vedle něj a hbitě mu pomohl udržet rovnováhu.

"Opatrně, ten má sílu jako býk!"

"To mi povídej," odfrkl si Terry a zatáhl za vodítko. Zvíře, které bylo na jeho opačném konci, zavylo a obrátilo se jeho směrem.

"Ne…" stačil vyjeknout Terry než se ohromný hafan postavil na zadní a opřel se mu předníma o ramena. Vzápětí mu výhled zakryl veliký růžový jazyk.

"Uh… proto mám radši kočky," zamumlal Terry, když ho pes konečně nechal.

"Vždyť tě má rád!" namítl Lee a oči mu zářily. "Ke mně se nikdy takhle nemá."

"Jak dlouho už tuhle obludu hlídáš?"

"Tak jednou, dvakrát za týden, když mám volno… Občas jdeme s Myrnou."

"A dneska ses rozhodl vytáhnout mě."

"Moc často nechodíš ven, usoudili jsme, že ti to prospěje."

"Oh. Chápu. Asi jsem to měl čekat, co?"

"Pokud vím, je to pro vás zdravé."

"Jo, to asi jo…"

Přešli ulici a nechali se psem dotáhnout na okraj parku.

"Takže…" nadechl se Terry, jakmile vstoupili mezi stromy, "komu toho psa hlídáš?"

"Půjčil jsem si ho z kostela."

"Takže patří někomu ze smečky? Oni chovají psy?!"

"Ne, ne, tak to není. Patří prostě ke kostelu. Je to kostelní grim."

"Oh. Myslel jsem, že takové věci se tady v dnešní době nedělají. Kde se tu vzal?"

"Řekl bych, že- Mazlíku, fuj! Nech ty kačenky na pokoji! -nejspíš tady byl od vystavení kostela. Nebo tu kdysi někdo tajně pohřbil svého psa a ten se rozhodl, že tohle je jeho nové teritorium."

"Aha," zamumlal Terry a vzápětí opět málem upadl, když se grim Mazlík vrhl do křoví. "No, vypadá to, že ho za ta léta nikdo pořádně nevycvičil."

"Je trochu neukázněný," souhlasil Lee. "Ale na světě bys nenašel větší zlatíčko. Tom říká, že se díky němu atmosféra o úplňku vždycky ohromně zlepší. Prý proto, že dokáže skvěle zabavit děti a odvést jejich pozornost od vraždění."

"To si hrají s tenisáky?"

"Tak specifický už nebyl, ale nepřekvapilo by mě to. Hej, Mazlíku, co to tam máš? Doufám, že to není další strom, minule to stačilo..."

Terry se rozhodl, že se raději nebude ptát, co se dělo minule. Popošel ale blíž, protože se zdálo, že Mazlík opravdu něco našel.

Byla to lidská hlava. Trochu našedlá, se zjizvenou tváří a zapadlýma očima. Visela Mazlíkovi z tlamy za chomáč šedivých vlasů.

"Ale propána," povzdechl si Lee. "Je mrtvý?"

"Mám dojem, že jsem ho už někde viděl…" zamyslel se Terry na okamžik. "Ovšem! Tohle patří jednomu dullahanovi, který byl párkrát v knihovně. Podíval by ses, prosím, jestli v tom křoví není zbytek?"

Lee rozhrnul větve.

"Nezdá se mi… Nikde nikdo."

"V tom případě bychom ji možná měli vzít s sebou… Snad si ji vyzvedne."

"Jsi si jistý, že není mrtvý? Protože kdyby ano, mohl bych-"

"Ani nápad! Mrchožroute…"

"Tak promiň, jen se ptám."

"Vím dobře, jak vypadá hlava dullahana. A tohohle jsem navíc i viděl si hlavu sundávat. Takže je to určitě on."

"Takže tu hlavu bereš do knihovny?"

"Přesně tak. Jen co ji- Mazlíku, pusť! Fuj je to!"