Svízelná situace

Zdravím, smrtelníci, nemrtví i Jiní!

Jak zvládáte tuhletu koronténu? Doufám, že máte jak se zabavit. Mně toho učitelé nakládají čím dál víc, ale zatím mám ještě čas i energii na psaní. Tak snad to tentokrát bude lepší než příští týden. Užijte si čtení a dejte vědět, jak se vám povídka líbila.

Vaše Dark Lord

Edit: Ano, už vím, že jsem tam napsala "příští" místo "minulý" týden.

"A je to," řekl Terry. "Jsme v háji."

"No, a čí je to vina?" odpálkovala ho okamžitě Myrna a zamračila se.

"Moje rozhodně ne, už jsem říkal, že se v mapách nevyznám," ozval se Lee.

"Ty jsi neřekl, že tohle bude zkratka, která nás vyvede ven," uklidnila ho Beth. Jak se zdálo, ona a Smith byli jediní, kdo ve stávající situaci dokázali zachovat jakž-takž klid.

"No bezva, takže za to můžu já," zabručel Terry a pohodil hlavou. "Taky kdo jiný, že?"

"Co takhle?" navrhla Beth. "Nemůže za to nikdo, protože jsme se jenom snažili dostat ven a tohle byla naše dost možná jediná možnost. Pokud jsme nechtěli zpátky do trnité jámy."

"Proboha, jenom ne trnitou jámu," zaúpěla Myrna. "Stejně bych řekla, že za to může Terry. On má bejt ten chytrej."

"Domluvili jsme se na tom společně!" bránil se Terry. "Všichni jste souhlasili!"

"Já jenom řekl, že se podřídím," namítl Lee.

"No tak, už to stačí," povzdechla si Beth. "Co takhle shodnout se na tom, že jsme prostě v maléru, a pokusit se to nějak vyřešit? Tím, že budeme vědět, jestli za to někdo z nás může, si zrovna teď nepomůžeme."

"Náhodou," zašklebila se Myrna. "Můžeme dotyčnýho předhodit těm trollům," dodala a zašilhala na Terryho.

"Tohle není fér!" začal znovu protestovat.

"To by už stačilo," ozval se další hlas a všichni okamžitě zmlkli. Úplně zapomněli, že je tam dr. Smith s nimi. Veškerá pozornost byla hned obrácena na něj. "Jak už bylo řečeno, lynčovat můžeme později. Teď se pojďme soustředit na to, co se právě děje."

"Jsme v rejži?" navrhla Myrna. Smith se zatvářil trochu nejistě. "Jsme v maléru?" zkusila to znovu Myrna. Tentokrát přikývl.

"Pojďme si probrat naši situaci. Bez pokřikování a hádek, prosím, nepotřebujeme dělat ještě větší hluk. Kdo chce začít?"

"Šli jsme zkratkou, kterou navrhl tady náš chytrák," ujala se slova opět Myrna a zabodla prst do mapy. "Tudy. A pak kamení zasypalo cestu, po který jsme přišli."

"Takže naše jediná možnost je pokračovat tudy," doplnil ji Terry a nezapomněl se při tom na Myrnu zamračit. "Což by bylo snazší, kdyby se za ohybem neusadili ti trollové."

"Sehr gut," přikývl Smith a zamyslel se. "Podobnou situaci jsem zažil kdysi ve Švédsku."

"Obávám se, že v téhle situaci nám vaše příběhy ne-" začal Terry, ale Beth ho mávnutím ruky umlčela.

"Pokračujte, prosím. Možná se nám to bude hodit."

"Už je to delší doba," přiznal Smith. "Tak předminulé století… Jistá usedlost ve Švédsku měla potíže se skupinkou trollů, kteří o nocích scházeli z hor a odnášeli dobytek. Majitel toho statku z toho byl zmatený, trollové se v okolí neobjevili už několik století."

"Jak jste to řešil?" zajímal se Lee.

"Bohužel nijak. Ten sedlák se nakonec rozhodl přesunout do blízké vesnice, která měla kostel se zvony, které trolly držely v bezpečné vzdálenosti."

"No to je paráda," zašklebila se Myrna. "Kde tady vezmeme zvon? Má tady někdo zvon, o kterým nevím?"

"Počkat…" ozval se Terry zamyšleně. "Když zmiňujete ten kostel… kostelní zvony nejsou to jediné, čeho se trollové údajně bojí, že?"

"Co máš na mysli?" zeptala se Beth a povzbudivě se na něj usmála.

"Nebojí se i kříže? Nebo v tomhle případě prostě náboženských symbolů?"

Všichni naráz se obrátili na Jacka, který seděl v čele stolu, napůl ukrytý za deskami a hromadou papírů. Ten se široce usmál.

"Zajímavý nápad," řekl. "Chcete si na to hodit?"