Souboj

Zdravím, smrtelníci, nemrtví i Jiní!

Už jsem myslela, že to nestihnu, ale povedlo se mi napsat další povídku! A navazuje dokonce na tu předchozí, takže pokud jste ji nečetli, určitě se na ni mrkněte nejdřív. Tak příjemné čtení a dejte vědět, jak se vám líbila!

Vaše Dark Lord

"Pořád ještě nemám tušení, co tady vlastně dělám," poznamenala Beth a trochu skepticky sledovala, jak Myrna a Puk táhnou mezi policemi další lavičku. "Nechcete pomoct?"

"Ne, jenom klidně seď!" křikla Myrna. "Tohle zvládneme sami."

"Ví aspoň Terry, co tady děláte?"

"Jasně, že jo!"

"Trochu jsme ho museli přesvědčovat, ale nakonec se nám podařilo ho přesvědčit," dodal Puk s uličnickým úsměvem.

"To by vysvětlovalo, proč teď sedí v rohu a tváří se, jako kdyby mu někdo ukradl jeho oblíbenou hračku," poznamenala Beth.

"Jenom jsme si půjčili pár knížek!" namítla Myrna. "Zase je vrátíme! Teda...pokud se navzájem nesežerou."

"Vy to myslíte fakt vážně, co?"

Myrna pustila svůj konec lavice a upravila si sluneční brýle. Puk, který to nečekal, vyjekl a začal nadávat, protože mu jeho konec vyklouzl z rukou a spadl mu na nohu.

"Smrtelně vážně," prohlásila Myrna, aniž by vnímala Pukovy nadávky. "Dokážeš si představit, jaká to bude sranda?"

"Nejsem si jistá," přiznala Beth. "A uhněte, nemůžu se dívat na to, jak se s tou lavicí páráte." Odstrčila Myrnu, zdvihla lavici a postavila ji na místo, které jí ukázali. "Co teď?"

"Teď postavíme ring!" vykřikla Myrna a Terry, který do té chvíle seděl v rohu a zoufale zíral do prázdna, sebou polekaně škubl. Beth si povzdechla a pohladila ho po vlasech.

"Nemusíš se na to dívat," řekla mu konejšivě.

"Staples by mi nedal pokoj," zabručel. "A navíc se chci přesvědčit, že to neskončí katastrofou."

"Tvoje oběť bude oceněná," oznámila mu Myrna. Pohled, který jí Terry věnoval, jasně říkal, že je mu úplně jedno, jestli jeho oběť někdo oceňuje.

***

"Tak co, na koho si vsadíte?" zeptala se Myrna a posunula si sluneční brýle, které jí neustále sjížděly z nosu. Beth si trochu nejistě prohlédla oba zápasníky. Dvě tlusté, v kůži vázané bichle, omotané silnými koženými opasky. Ležely celkem nehybně a nezdálo se, že by v nejbližší době měly v úmyslu na kohokoliv útočit.

"Já bych zkusila ten tmavý grimoár," ozvala se žena, která seděla vedle ní. Beth ji znala od vidění. Byla si jistá, že pracuje jako redaktorka Misthavenské Drbny, místních novin.

"Dobře, píšu si…" Myrna se naklonila a podívala se na jmenovku na redaktorčině blůze, "Mirando. Ještě někdo? Beth?"

"Asi taky tu," zamumlala Beth a začala hledat po kapsách nějaké drobné. Redaktorka Miranda se zatím se zájmem podívala na svou jmenovku.

"Hmmm, takže dnes jsem Miranda," řekla a usmála se. "To je dobré vědět. Jedno z mých oblíbených jmen," dodala směrem k Beth. Ta jí úsměv opětovala a stiskla ruku Terrymu, kterého měla z druhé strany.

"Doufám, že o tomhle nebudete psát," zamumlala.

"Je mou povinností informovat město," řekla Miranda omluvně. "Ne, že byste se zrovna musel obávat špatné publicity," dodala konejšivě.

"Hm," zabručel a nešťastně se zadíval na knihy uprostřed místnosti. "Víte, jakou mají tyhle knihy cenu?" povzdechl si. "Nevyčíslitelnou."

"Jen klid," zašeptala Beth povzbudivě a znovu mu stiskla ruku. "Pokud jsou tak nebezpečné, jak jsem slyšela, měly by být schopné se o sebe postarat."

Uprostřed místnosti mezitím Puk, který se někdy mezi přípravami stihl převléct to elegantních třpytivých šatů a péřového boa, zahájil souboj. Knihy se ani nehnuly. Mezi všemi pěti diváky to překvapeně zašumělo.

"Nečekaný vývoj událostí," poznamenal dr. Smith a vstal. "Musím si protáhnout nohy," dodal omluvně. "Nějak mi ztuhly klouby." Jedním krokem překročil lavici a sklonil se nad knihami v kruhu. "Zajímavé," pronesl.

"Jaká je diagnóza, doktore?" zeptal se Puk s hranou starostlivostí a popotáhl si boa.

"Zdá se," dr. Smith udělal dramatickou pauzu, "zdá se, že jste si z polic vzali nesprávné knihy."