Mezi nebem a zemí

Zdravím, smrtelníci, nemrtví i Jiní!

Dneska jenom krátce, aby to nebylo delší než moje dílo. Night Vale tak nějak ovládá můj mozek a pak z toho vznikají takovéhle věci.

Tak příjemné čtení a dejte vědět, jak se vám to líbilo!

Vaše Dark Lord

Všude kolem je prázdnota. Ohromná, nekonečná prázdnota, narušená jenom bezcílně se řítícími hvězdami a prachem kolem nich. A někde v tom prachu je život.

Říkáte si, že žijete na Zemi. Země je to, po čem chodíte. Prach a skála a hlína. Prázdnotě nad sebou říkáte nebe. Prázdnota vám neříká nijak. Občas vám naslouchá, ale příliš nad vámi neuvažuje.

Rozhlédnete se kolem. Co vidíte? Jste na zemi? Zamyslíte se. Dotýkají se vaše nohy skutečně země? Jsou s ní v těsném kontaktu, jeden atom přilepený na druhý? Splýváte s ní? Nebo jste nad zemí? Tak vidíte.

Rozhlédnete se znovu. Podíváte se nad sebe. Vidíte prázdnotu? Je tam, převážně prázdnota, možná částečně narušená hvězdami. Nebo jednou hvězdou. Nebo lhostejným Měsícem. Je tak ohromná a tak nesmírně daleko. A nesmírně blízko.

Natáhnete ruku a cítíte ji. Prázdnotu. Na dosah vašich prstů, jenom pár milimetrů daleko. Nebo tisíce kilometrů. Možná obojí. Jste zavěšeni mezi nebem a zemí. A obojí je na dosah...