středa 20. března 2019

Skupinová terapie

Zdravím, smrtelníci, nemrtví i Jiní!
Představte si, přežila jsem Trpaslicon! Bylo to super, i moje přednáška byla super a ještě do třetice děkuju všem, kdo na ni přišli. Další fajn věc je to, že tentokrát netrpím žádnou poconovou depresí, takže jsem schopná normálně tvořit, za což jsem neskutečně vděčná.
Takže tady máte dnešní výtvor. Příjemné čtení, nezapomeňte mi v komentářích sdělit svoje názory.
Vaše Dark Lord



"Takže, všechny vás vítám na našem dnešním setkání," řekl Lee a usmál se na různorodou skupinku usazenou do kruhu na hromadě polštářů. "Slečna Elwinová se omlouvá, musela jet zařídit něco neodkladného, ale zato tu dneska máme nováčka! Chtěl by ho někdo přivítat?"
Přihlásila se hubená rusovláska se zjizveným obličejem a přátelským úsměvem.
"Ahoj, já jsem Isa! Vlastně už se známe, že?" mrkla na nově příchozího a zamávala rukou s blánou mezi prsty. "Pracuju s Leem v kavárně. Ty zákusky, co si vždycky dáváte, dělám já!"
Odpovědí jí bylo přikývnutí a tiché: "Těší mě."
Další na řadě byl Will, drobný chlapec s poněkud emařským účesem a tetováním, které mu pokrývalo část obličeje a paží a neustále měnilo podobu. Navzdory tomu, jak tiše působil, i tomu, že seděl v nejtmavším koutě místnosti, byl překvapivě výřečný a během několika minut se dostal od představování přes oblíbené hudební skupiny až nějakému výtvarnému projektu, na kterém dělal. To už ho Lee musel zastavit, aby se dostalo i na ostatní, a řada přišla na snědou dívku s nakrátko ostříhanými vlasy a uhrančivýma očima.
"Já jsem Meg," řekla. "Jsem tady, protože moji lidi považujou moji existenci za zvrácenost."
"Nejsou tvoji lidi náhodou sukuby a inkubové?" ozval se Will poněkud rýpavým tónem.
"Jo, přesně tak," odpověděla mu Meg. "To znamená, že pro ně znamená asexualita zvrácenost. Tak jsem tady."
"A my tě máme rádi!" ujistila ji Isa s povzbudivým úsměvem. Meg se sklopenýma očima přikývla.
Poslední ve skupině byl asi desetiletý chlapec, který, jak se zdálo, vůbec nevnímal, co se kolem něj děje. Místo toho si něco čmáral pastelkami do tlustého bloku a kopal při to do nejbližšího polštáře.
"To je Aiden," ozval se Will. "Moc toho nenamluví, ale je fajn. Kdyby se ti náhodou objevil ve snu, nic si z toho nedělej, to on čas od času dělá. Nikdy by tím nikomu neublížil."
"Tak," usmál se Lee. "Teď je řada na vás."
Nováček se zhluboka nadechl a odkašlal si.
"Ahoj, já jsem Terry a mám takový menší problém s posednutím… Ale předpokládám, že to už asi všichni víte. Staples říkal, že sem chodí už skoro měsíc."


Poznámka autorky: Pokud si nejste jistí, kdo je Staples nebo o čem to Terry mluví, mrkněte sem.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Amulet

 Zdravím, smrtelníci, nemrtví i Jiní! Tak trošku se zpožděním, ale mám tady novou povídku! (ať žijou volný pondělky!) Mimochodem, nedávno js...