Zdravím, smrtelníci, nemrtví i Jiní a strašně moc se omlouvám!
Měla jsem v plánu zveřejnit povídku včera (jako vždycky), ale je u mě na návštěvě má drahá Squirrel, Kalamity Iharo (check out her blog, she's awesome!) a tak nějak jsme vyrazily do města a já na to zapomněla jako na smrt.
Takže tady je dnešní povídka. Trochu opožděně, ale přece.
Příjemné čtení, my dear pumpkins.
Vaše Dark Lord
Terry ji dostal od své matky krátce po zádušní mši za tetu Dee. Malou, hadrovou panenku. Protestoval tenkrát, že si s panenkami nehraje, ale řekla mu, že to není hračka. Je to památka na tetu, kterou nikdy nepoznal. Jeho sestra Julie dostala stejnou. Pokud si Terry pamatoval, skončila ta její někde na dně bedny s hračkami, se kterými si už nehráli.
Jeho panenka měla podobu dívky s divokými, kaštanovými vlasy a uličnickým úsměvem. Říkal jí Myrna, protože vypadala přesně jako jeho nejlepší kamarádka. Stejné vlasy, stejný úsměv i nevýrazné pihy na tváři. Jediný rozdíl mezi nimi byl ten, že hadrová Myrna byla víla.
Byl si tím docela jistý, protože měla špičaté uši a, jak on už v dětství říkal, "kouzelné oči". Když se ho Julie ptala, co tím myslí, vysvětlil jí, že je to proto, že v nich má hvězdy. Dodnes netušil, co to mělo znamenat.
Když nad tím Terry přemýšlel, uvědomoval si, že měl tu panenku ještě dřív, než poznal skutečnou Myrnu. Bylo to zvláštní, protože si byl jistý, že ji pojmenoval po ní. Nebo se Myrna jmenovala podle jeho panenky? Ne, to nedávalo smysl.
Jeho sestra Julie, jak už bylo řečeno, měla podobnou panenku. Ta její měla podobu chlapce a oni si vždycky hráli, že jde o Myrnina bratra. Když se k jejich hrám přidala Myrna, dozvěděli se, že možná skutečně bratra měla. Později, jakmile ukončili školu, se podívali do jejích záznamů z dětského domova. Podle všeho měla staršího bratra, o kterého přišla při stejné nehodě jako o rodiče.
Když se Terry společně s Myrnou a Bethany přistěhovali do Misthaven, skončila panenka na čestném místě, kterým byla nejvyšší polička v kuchyni. Byla tam z Lokiho dosahu a symbolicky dohlížela na celou místnost.
Lee si panenky všiml hned při své první návštěvě. Terry si tím byl jistý, protože viděl, jak se na ni dívá a bylo mu jasné, že má nějaké otázky. Ty ale nezazněly. Když už se Lee díval na panenku několikátý den, Terry se rozhodl zasáhnout.
"Ta je moje," oznámil mu.
"Co, cože?" vyjekl zaraženě Myrnin přítel.
"Ta panenka," kývl Terry směrem k poličce. "Je moje."
"Oh...vážně?"
"Jo, mám ji už od dětství."
"Vypadá trochu jako Myrna," poznamenal Lee nesměle.
"To je fakt… Vlastně se po ní i jmenuje…"
"Zajímavé…"
"Asi ano…"
"Mohu se na ni podívat?"
"Jasně," Terry sáhl pro panenku a podal mu ji. Lee poděkoval a začal ji zkoumat. Obratnými prsty jí prohrábl vlasy a usmál se.
"Celá Myrna."
Pak najednou zpozorněl.
"Terry? Ty víš o té kapse, kterou má na zádech?"
"Cože?" Terry zpozorněl. "O jaké kapse mluvíš?"
"Tady, na zádech…" Lee zajel dvěma prsty do skryté kapsičky a cosi vytáhl. Kus papíru. Aniž by si ho prohlížel, podal ho Terrymu. "Předpokládám, že tohle je buď tvoje, nebo určené tobě."
Terry si lístek bez řečí vzal a rozbalil ho.
"Je to vzkaz," zamumlal. "'Terry, jestli ji někdy potkáš, drž se jí. Můžeš jí věřit. D. E.'"
"Kdo je D.E.?" zajímal se Lee.
"Mohla by to být moje teta Dee," řekl Terry vzrušeně. "Ale to nedává smysl! Zmizela dřív, než jsem se narodil, a byla prohlášená za mrtvou, když jsem byl ještě malý. Jak by o mně mohla vědět?"
"A jak by mohla vědět o Myrně?" dodal Lee.
"Proč o Myrně?"
"O kom jiném by ten vzkaz mohl být?"
Terry se na Leeho zamyšleně zadíval. Měl podezření, že ví něco víc, než dává najevo.
"To nedává smysl," povzdechl si nakonec. "Ale přijdu tomu na kloub!"
Žádné komentáře:
Okomentovat