Oči

Zdravím, smrtelníci, nemrtví i Jiní!

Škola je v plném proudu a já už prokrastinuju. Navíc mi na mozek lezou podcasty, hlavně Welcome to Night Vale (to, že cosplayuju Carlose s tím definitivně nemá co dělat, přísahám. Ani to, že dělám Night Vale themed tašky. Vážně). A zítra navíc vychází další epizoda Magnus Archives. Což se na mém psaní taky projevuje. Oh well. Zase je to krátký a divný, ale i tak prosím dejte vědět, jak se vám to líbilo. Díky

Vaše Dark Lord

Jsou všude, skoro každý je má. Oči, které vidí. Dívají se kolem. Zírají. Sbírají veškeré informace, které mohou.

Vidíte je? Možná ano, když nejste sami. Oči ostatních lidí, oči zvířat. Nesoustředěné, rozostřené oči, které se dívají někam do dálky a jejich okolí je nezajímá.

A potom tu jsou oči, které nevidíte. Oči, které se dívají z míst, kde zdánlivě nikdo není. Temné kouty, ta taška, kterou jste na začátku týdne nechali ležet v rohu. Dychtivě sbírá všechny informace, které může zachytit.

Ne, není to proto, že je chce poslat někam dál. Chce prostě jenom vědět.

Stromy mají tisíce očí. Když se nedíváte, všechny jejich listy a suky se změní ve zvědavé oči, které pozorují každý váš pohyb. Myslíte si, že jste na procházce v lese sami a nikdo si vás nevšímá? Omyl. Stromy vás pozorují se stejným zájmem jako vy je. Pokud jste ovšem dendrolog.

Představte si, že procházíte ulicí a všechny domy vás pozorují. Ne lidé v domech. Ne kamery. Domy. Zírají na vás nejen prázdnýma očima oken. Zvědavě, téměř hladově. Jako by z vás chtěly vytáhnout všechna vaše tajemství a nasytit se jimi. Nezdá se vám to?

Vzpomeňte si na všechny chvíle, kdy jste byli sami a měli jste pocit, že vás někdo sleduje. Když jste se ale rozhlédli kolem, nikdo tam nebyl. Nebo jste si to aspoň mysleli. Teď už si tím nejste tak jistí, že ne?

Pamatujte na to, až příště budete sami. Oči vás sledují všude. Zkuste jim možná pošeptat nějaké tajemství. Jistě to ocení. A buďte rádi, že není řeč třeba o zubech.